|
|
Politické věznění jako součást mezigeneračního předávání rodové historie pomocí příběhů
Plecháčková, Debora ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Tomášek, Marcel (oponent)
Práce se zabývá mezigeneračním předáváním příběhů politických vězňů 50. let. V teoretické části autorka zpracovává pojmy související se sociologií paměti jako kolektivní paměť, rodinná (potažmo rodová) paměť, komunikativní paměť, generace. Shrnuje také historický kontext politického věznění, Pražského jara a Sametové revoluce. Následně provádí kvalitativní analýzu pořízených rozhovorů vždy se dvěma následujícími generacemi potomků šesti politických vězňů. Analýza odhalila, že komunikační situaci významně spoluurčovaly autorčiny mezigenerační vztahy ke zpovídaným: ke generaci prarodičů, rodičů a v některých případech i vrstevníků. Stejně tak často nacházená zamyšlení o historii a osudech lidí, opakující se konkrétní příběhy se symbolickým obsahem a v neposlední řadě prolínání velké (národní) a malé (rodinné) historie odpovídaly žánru vyprávění přiměřenému komunikační situací. Rozhovory dovolují charakterizovat mezigenerační předávání příběhů politických vězňů 50. let jako komunikativní paměť vázanou na určité životní situace (např. adolescentní vyptávání), ale také omezovanou řadou bariér. Při předávání rodinné historie ale zřejmě i mimo něj se automaticky předávají i rodové postoje ke světu a politickému zřízení společnosti. Srovnání s podobným výzkumem Welzera, Mollerové a Tschiggnallové o...
|
|
|
Krajina vzpomínání duchcovského viaduktu. Socialistická ideologie v mikrohistorické perspektivě
Pýcha, Čeněk ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Práce se zabývá formami vzpomínání na střet dělnického hladového pochodu s četnickým kordonem, který se odehrál v severočeském Duchcově 4.2.1931 a při kterém zahynuli čtyři nezaměstnaní dělníci. V období československého socialismu státem podporované formy připomínání této události vytvořily komplexní soubor rámců paměti, který je na základě teorií Pierra Nory a Jana Assmanna označen jako krajina vzpomínání duchcovského viaduktu. Analýza této krajiny vzpomínání je předmětem první části práce. Druhá část práce se zaměřuje na aktéry, kteří se zapojili do konstrukce krajiny vzpomínání a ve vyjednávání, které provázelo tuto konstrukci, formulovaly své vlastní individuální či skupinové motivy. Klíčová slova: Duchcovský viadukt, krajina vzpomínání, místo paměti, kulturní paměť, komunikativní paměť, ideologie, socialismus, vyjednávání
|
host ::
RSS.